Co napsala naše organizace v roce 1984, kdy se slavilo šedesáté výročí založení organizace:
Současnost místní organizace ČRS v Třeboni se vyznačuje pravidelnou činností, kterou ve značné míře ovlivňuje stabilizace členské základny. Každoroční přírůstek nových členů vyvažuje přirozený úbytek, takže počty zůstávají zhruba na stejné výši. V roce 1982 měla místní organizace 376 členů. Pravidelná je také činnost výboru, který se schází vždy první úterý v měsíci ve vlastní klubovně. Výjimku tvoří pouze měsíc srpen, kdy se schůze nekoná. Ta však bývá nahrazována podle potřeby další mimořádnou schůzí. V třeboňské organizaci jsou zařazeni též sportovní rybáři z Majdaleny a Suchdola nad Lužnicí, kteří tvoří neoficiální místní skupinky, pořádají vlastní členské schůze, samostatně si organizují brigádnickou činnost. Je samozřejmé, že ve výboru MO mají zastoupení. V rámci kraje patří třeboňská organizace, pokud se týče členské základny, k menším. To však neznamená, že by nevyvíjela zaslouženou a velkou činnost. O ní jsou členové zpravováni na členských schůzích a na výroční schůzi, která se v poslední době koná téměř tradičně v suchdolském hotelu Lužnice. Údaje v této pasáži o činnosti MO ČRS Třeboň byly čerpány ze zprávy výboru výroční chůze, která se konala 27. března 1983, tedy ze zprávy o činnosti v roce 1982. V tomto roce se konalo 12 výborových a sedm členských schůzí. Výbor vyřizoval běžnou agendu, zabýval se hospodařením na revírech i v chovných rybnících, přestupky proti rybářskému řádu. Kromě toho se jeho členové účastnili jednání na různých úrovních o čistotě vod, o melioracích a o obnově některých rybolovných zařízení. Výbor zajišťoval násadu ryb, řídil a sledoval práci s mládeží. V roce 1982 bylo do místní organizace přijato 33 nových členů, kteří předtím prošli vstupním školením.
Povolenky k rybolovu
MO Třeboň má k vydávání povolenek zařízeny dvě výdejny. Jedna je v klubovně v Třeboni, kde již dlouhá léta vydává povolenky Bohumil Kubal st., druhá – v Suchdole nad Lužnicí vydává jen povolenky hostovské. MO vydává též povolenky pstruhové a celosvazové. V tomto roce bylo vydáno 686 povolenek na vody mimopstruhové, sedm povolenek na pstruhové ravíry, šest povolenek celosvazových. Z celkového počtu členů (k 31. 12. 1982 to bylo 376 a 81 žáků), tedy nelovilo 62 členů, kteří zaplatili pouze příspěvek. Hostům bylo vydáno 320 povolenek. Za vydané povolenky bylo v KV ČRS odevzdáno 71 880 Kč.
K revírům
V roce 1982 bylo ukončeno prohlubování Lužnice v úseku Suchdol a dá se konstatovat, že to této části revíru prospělo. Říčka Dračice byla vyjmuta z mimopstruhových vod a začleněna mezi pstruhové v obhospodařování MO J. Hradec. Kostnický potok, kdysi velmi atraktivní voda, je pro zabahnění koryta v důsledku dřívějších úprav rybníka Hejtman, pro hospodaření nevhodný. Všechny revíry byly nasazeny rybou, kterou zčásti vypěstovala MO Třeboň, zčásti jiné organizace v rámci krajského hospodaření. Do obou revírů (Lužnice 10 A a Lužnice 10B) přišlo 8 900 kaprů o hmotnosti 6 385 kg, dále 11 500 štiky ročka (přepočet), 2 142 kusů lína ve váze 233 kg, pak 5000 candátů ročka, 500 lipanů, 500 bolenů, 2 000 plůdku sumce a 6 100 marény ročka. Do revírů bylo vysazeno celkem devět druhů ryb. Na celkové zarybnění bylo vynaloženo 117 720 Kčs.
Úlovky
Rok 1982 byl zvláště příznivý. Průměrný úlovek na celokrajskou povolenku činil 24 kilogramů, což je největší průměr, jakého jsme kdy v naší organizaci dosáhli. Také kusový průměr na jednu rybu přesáhl 1 kg. Těchto výsledků bylo dosaženo přesto, že v našich pískovnách roste ryba pomaleji. Návratnost v roce 1982 byla 165 %. V obou revírech bylo v roce 1982 uloveno 8 022 ryb o hmotnosti 8 316 kg. V jednotlivých druzích to bylo např. 3 680 kaprů (5 741 kg), 1 204 cejnů malých, 488 línů, 136 tloušťů, 926 okounů, 206 candátů (305 kg), dále 395 štik (843 kg), tři sumci o celkové váze 27 kg, 177 úhořů, tři pstruzi obecní, 139 lipanů, 11 marén atd. Každoročně zaznamenávají naše revíry velkou invazi rybářů v době dovolených. Z rozhovorů s nimi lze vysledovat, že na Třeboňsko nepřijíždějí pouze za úlovky, ale také proto, že přírodní okolí našich revírů je jedním z nejhezčích a je dosud málo zasaženo nepříznivými civilizačními vlivy.
Rybniční hospodářství
Do vlastních rybníků bylo v roce 1982 vysazeno 588 ks K2 a 406 ks L2. Dále byl vysazován kapří plůdek a na sádkách Rožmberk byl pro dobré výsledky z minulých let opět pěstován rychlený štičí plůdek. Tento rok však nebyl pro výrobu násady příliš příznivý. Např. na Jezeře v Tušti byla zjištěna otrava, na Divoké v Rapšachu pytláctví, Struský nebyl nasazen pro meliorace probíhající v okolí. Všechny rybníky byly řádně udržovány, v čemž bylo pokračováno i v roce 1983. Brigády se v naší organizaci dělají zjara, během roku se dělá drobná údržba a krmení, na podzim brigády pokračují, v zimě se pak seká led v dunajovickém lomě. Každoročně plní členové MO ČRS socialistický závazek, týkající se brigád na vlastních zařízeních i při plnění volebních programů NF, vysazování zeleně, sběru krmného odpadu apod. I v tomto si naše organizace nevede špatně.